Hlavní navigace

VBI - notebook podle vašich potřeb

30. 4. 2007

Sdílet

Pokud vám nezáleží na vzhledu notebooku více než nad tím co máte uvnitř, nabízí se vám již nějaký čas možnost plně si nakonfigurovat notebook podle vlastních potřeb a za přijatelnou cenu. To je ovoce, které přináší program VBI (Verified by Intel) a utrhnout jej lze i v České republice.

příloha_ovladnete_sva_data

My jsme se rozhodli podívat se na nabídku v rámci VBI zblízka a jeden notebook jsme si nechali poslat na test. Při sestavování notebooku jsme se zaměřili na skupinu v současnosti tvořící podstatnou část prodejů – jde o segment zařízení do 20 000 Kč. Tedy o notebooky, které mají sloužit k práci, zpracování agendy a brouzdání po internetu. Dnes však nepůjde o klasický test, spíše chceme ukázat alternativu ke klasickým značkám – dobrý hardware za slušnou cenu.


Ještě než se podíváme na samotný notebook, lehce vám přiblížíme samotný program VBI - Verified by Intel Tento program je zaměřen především na snahu o co největší kompatibilitu, ale zároveň škálovatelnost jednotlivých notebooků. Tím, že je díl zařazen do programu, zároveň znamená, že je garantována jeho funkčnost s platformou Intel Napa a současně že nedojde k interferencím s ostatními produkty nesoucími stejné označení. Zároveň to dává možnost „no-name“ značkám nebo malým prodejcům vytvořit si vlastní „brand“ na dostatečně ověřeném hardwaru. Snahou je chránit nejenom zákazníka, ale i potenciální pověst značky, která mnohdy utrpěla dovozem notebooků, jež nebyly z hlediska spolupráce jednotlivých dílů zrovna ideálně konfigurovány.

V programu VBI je nyní k dispozici přes 12 housingů, ale reálně se v nabídce/prodeji setkáte se 6-9 modely, jejichž zdrojem jsou velcí OEM/ODM výrobci - Compal, Asus, Quanta. Největším přínosem VBI je konfigurovatelnost a především možnost ovlivnit výslednou cenu pro uživatele, kteří mají alespoň rámcový přehled co na notebooku poběží a jaké komponenty jsou ještě akceptovatelné pro slušný chod operačního systému a provozovaného hardwaru.

My jsme si k testu vybrali šasi Compal HGL31, Jde o šasi, které svého času pro své notebooky využíval i Dell. Samozřejmě s trochu jiným designem plastů. Je poměrně tuhé a nabízí dobrou ochranu samotného hardwaru, včetně displeje. S jeho mechanickým řešením jsme byli spokojeni. Jako polohovací zařízení slouží touchpad, jehož řešení včetně umístění a zdvihu dvojice tlačítek je dobré a nijak nevybočuje z běžného průměru. Jinými slovy to znamená, že zvolený způsob ovládání nás výrazně neupoutal ani výrazně nevyděsil. Máme-li použít ještě nějaký příměr, pak dobře upečený rohlík je také prostě jenom rohlík.

Klávesnice je dostatečně tuhá, menší ale o něco tužší zdvih se nám pro několikahodinové psaní na notebooku jevil jako ideální. Naštěstí nejde o gumovou klávesnici, u které si nejste jisti, zda jste klávesu stiskli nebo se do něčeho jenom boříte prstem.

Počet USB portů je však na současné poměry na hranici přijatelnosti. Trojice těchto rozhraní by si zasloužila minimálně jednoho sourozence navíc.

S ohledem na cenu jsme při konfiguraci zvolili jednojádrový procesor Intel T1300, doplněný 1GB RAM a 80GB pevným diskem. Považujeme ho samozřejmě za alternativu „ultralevých“ výprodejových modelů s Pentiem M, které nabízejí některé známější značky.

V šasi je použit 14,1“ displej se standardním širokoúhlým rozlišením 1 280 x 800 pixelů, který není konfigurovatelný (i když prakticky by to možné bylo). Na panelu se promítne (kromě občasného zahlédnutí vlastního obličeje, protože jde o displej s glare vrstvou) samozřejmě celková nízká cena notebooku. Displej trpí problémem levných TN matic a při maximálním poosvětlení i zde vzniká příliš mnoho světelného smogu. Barvy jsou tedy podány ve světlejších odstínech, než by měly být, jsou matnější a méně zářivé. Jasně se ukáže neschopnost těchto panelů zobrazit tmavé odstíny (místo černé barvy uvidíte jen matnou tmavě šedou barvu) . To je ovšem vada na kráse všech modelů s nízkou cenou. Právě displej je totiž položkou, která tvoří její značnou část. Při srovnání s podobnými modely na trhu na tom ovšem HGL31 není nijak tragicky, spíše patří k lepšímu průměru.

Notebook jsme vyzkoušeli běžnými rutinami klasických testů jako SYSmark2004SE a testování výdrže baterie. Celkový výkon 152 bodů odpovídá danému hardwaru, naše očekávání bylo na úrovni 145 bodů. Na celkovém skóre se samozřejmě "podepsala" integrovaná grafika, která nemohla stačit rutinám pracujícím v části tvorby internetového obsahu s Adobe Premiere i 3DSmax. Dosažená výdrž 3 hodiny 48 minut v šetřícím režimu je na tuto kategorii dobrým výsledkem, v reálném provozu, kdy uživatel přece jenom bude používat vyšší jas než námi zvolných cca 60 cd/m2, očekávejte výdrž na úrovni 1:30 – 2 hodiny. To platí zvláště při přehrávání DVD, kde si své vezme i mechanika. Nepočítejte s více než jedním shlédnutím DVD.
Námi konfigurovaný notebook neměl předinstalovaný OS a lze jej takto běžně objednat. Samozřejmě je možné dokoupit Windows nebo použít některou z verzí Linuxu. S notebookem jsou dodávány pouze základní ovladače.

Celkově můžeme konstatovat, že jsme obdrželi notebook s vlastnostmi, které jsme očekávali , a které odpovídají nabízené ceně. Notebook nás tedy nezklamal a byli jsme s tím, co technici poskládali z naší objednávky spokojeni. Nebudeme vám tvrdit, že jsme se rozplývali nad tím, jak vynikající stroj jsme získali... Tomu je HGL31 na hony vzdálen. Představuje však velice zajímavé řešení z hlediska poměru celkového výkonu a ceny. Jako kancelářský přenosný počítač je však ideální.

Cena v době testu: 18 116 Kč včetně DPH
Ktestu poskytl: www.notebookynamiru.cz

- - Tomáš Jirásko

Byl pro vás článek přínosný?