Hlavní navigace

ToCA Race Driver 2

14. 8. 2004

Sdílet

Pokračování úspěšné závodní simulace ToCA Race Driver se nedávno objevilo na pultech obchodů a opět zaujalo spoustu fanoušků tohoto žánru. Pokud občas rádi sednete za volant nablýskaných vozů různých značek, nenechte si tuto novinku ujít.

Vášeň pro rychlost a automobily má nové jméno – ve volném pokračování oblíbené závodní arkádové hry je totiž obojího množství rozhodně větší než malé. Buď si ty čtyřkolové bestie s motorem zamilujete ještě víc, nebo získáte takovou fobii z valivého pohybu, že do konce života už nebudete ochotni jezdit ani s nákupním vozíkem v samoobsluze.



Snad čtenář promine, že začneme dobře míněnou radou. Až oprášíte zánovní USB volant od Ježíška a vyrazíte do obchodu (kam taky jinam, že) pro tahle nová auta, nebuďte ve vlastním zájmu líní a přeříkejte prodavači hezky celý krkolomný název hry. Ono by se jinak mohlo stát, že se vám pokusí vnutit závody, které pod velmi podobným názvem ToCA 2 Touring Cars vyšly u Codemasters už před dobrými šesti lety. Tato hra tehdy skutečně obsahovala všechny vozy a dráhy z oficiálního britského mistrovství cestovních vozů ToCA, jenže dneska už je označení ToCA u Codemasters spíš něco na způsob obchodní známky; jak známo, název a obal prodávají. Nebo jsou repasované názvy her levnější, prozřetelnost suď. Na každého zákazníka ale zjevně platí něco jiného. Své o tom ví předchůdce „dvojky“ ToCA Racer Driver z loňského roku, který pro distribuci v USA bez uzardění dostal atraktivnější hlavičku Pro Race Driver. Jen tak, aby se to (ne)pletlo.



Víceméně více

Dvanáct měsíců není odpovídající čas na vývoj nové počítačové hry – s výjimkou tisící dvacáté třetí variace na Tetris. Rychlé zjevení druhého dílu osvědčených akčních závodů se proto nevyhnulo podezření, jestli nejde o vydavatelský trik z rubriky „obarvit jinak karoserie, vyměnit doprovodnou hudbu, přidat nové animace - a šup s programem ven za plnou cenu“.

Tak vážení přátelé, ne. Aby se poznalo, že druhý „Závodní jezdec“ je jiná hra, nemusel ani demonstrativně přestřihnout mateřskou benzinovou hadici. Nakonec použitý základ enginu a rodinný původ programu nebyl důvod zapírat. Originality ale dosáhl ToCA Race Driver 2 tím, že herní kostru obalil zcela novým obsahem. A to dokonce tak velkoryse, že to znamená unikátní rekord ve světě videoher. Ještě v žádné automobilové hře se nesešlo najednou tolik disciplín motoristického sportu, jako právě v ToCA Race Driver 2. Zatímco jednička se střídmě držela cestovních vozů a jejich existující šampionáty z celého světa doplnila fiktivními soutěžemi na celkových 13, druhý díl zašel dvakrát dál.



Od veterána k trucku

Dvacet šest šampionátů v ToCA Race Driver 2 je číslo budící až posvátnou úctu a vizi nebezpečí předávkování počítačovými auty. A to ještě netušíte, že se budete prohánět v patnácti kategoriích závodních automobilů. Ve hře najdete všechno, co má kola a motor a je zajímavé až exotické – s výjimkou formule 1. Ale jinak si vyzkoušíte ledacos kuriózního. Cestovní speciály z německé série DTM nebo australské V8 Supercars jsou jenom začátek. Pak se začnou nabalovat závody veteránů ze šedesátých let, ochutnávka rallye s vozy WRC, tahače kamionů, kabriolety, za mořem oblíbené stock cars na speciálních klopených okruzích, terénní čtyřkolky na rallyekros, nějaké ty formule s odkrytými koly, zimní ježdění na ledu, vypiplané obludy s přebytkem výkonu, luxusní sportovní auta...

Už sliníte? Tak to je správné. A nejlepší je, že všech 35 modelů vychází ze skutečných vzorů! Jen tak namátkou se stačí probrat seznamem. Když do terénu, tak v Land Roveru Bowler Wildcat (úprava pro Paříž-Dakar), na horské léto je nejlepší Jaguar XKR, pro rallye Nissan Skyline, na eleganci nechutného bohatství Aston Martin Vanquish, do města Mitsubishi Evo VII a tak by se dalo pokračovat ještě dlouho.

U všech vozů si před jízdou hráč podle nálady může vybrat barevné provedení karoserie, určené příslušností k nějaké fiktivní závodní stáji. Ne že by na tom nějak záleželo. Autoři ale dobře věděli, že někteří jedinci by ani na počítači nesedli do vozu, který nevypadá přesně podle jejich představ. Jak bude auto vypadat po jízdě, to je jiná věc. Model poškození při kolizích je poměrně hrubý, a tak deformace, odpadávající části spolu s poškozením motoru nebo řízení přicházejí rychle. Není těžké ani vůz úplně odrovnat, řekněme třeba uražením kola.



Příliš mnoho závodů

Zoufalé ženy prý dělají zoufalé věci a zvláštní situace vyžadují neobvyklá řešení. U ToCA Race Driver 2 bylo základním úkolem udržet herní dobu v rozumných mezích, aby se nevytratila zábavnost a nezůstala gigantická dřina pro pár automaniaků. Při téměř třiceti šampionátech by to s použitím základů elementární matematiky i pro zručného jezdce vycházelo na pár měsíců solidní práce, než by se arkádovým systémem poprvé prokousal až na konec hlavní části. Takže musela nastoupit nemilosrdná redukce. Z každého závodu zůstalo torzo, které by sexuální štvanec definoval jako jasnou „rychlovku“. Radši se podržte: obvyklá délka závodu je dva okruhy, jenom u hodně krátkých tratí pojedete tři nebo čtyři kola. V každém případě je za pár minut hotovo a rozhodnuto. Stejně tak každý šampionát se skládá jen ze dvou, tří, maximálně čtyř závodů.

Na první pohled to vypadá jako barbarství a šílenost, při které než se stačíte rozkoukat po soupeřích a zvyknout si na auto, už je konec. Chce to vyzkoušet si hraní ToCA Race Driver 2 na vlastní kůži, aby se ukázaly skryté přednosti neobvyklého řešení. Pozitivní je už fakt, že s přehlednou mapkou okruhu na monitoru není životně důležité si každou trať dopředu zkoušet a vrývat do paměti sled zatáček a šikan. Krátkost trati žene hráče od startu okamžitě do přejíždění a bojů o pozice, přesně v arkádovém duchu celé hry. Na žádné parádičky zkrátka není čas ani prostor. A osekané šampionáty slouží diktátu rozmanitosti hraní, kdy co chvíli přesedáte do jiného druhu závodních strojů. To vše samozřejmě platí o základní kariéře, v dalších módech můžete kroužit po asfaltu, betonu nebo hlíně, jak je obvyklé.



Fikce a skutečnost

Na světě existují strašná kvanta podivných věcí, ale záběru ToCA Race Driver 2 je i to málo. Tím bylo básnicky naznačeno, že stejně jako v první hře i zde doplňují reálné reálie věci věrohodné, ale přesto neexistující. Takže kdo je šťoura, může si vyhledávat na internetu, které šampionáty a soutěže mají svůj existující předobraz a co si tvůrci docela slušně vybájili jen pro zábavu. Malá nápověda: seriál DTM a V8 Supercars jsou určitě z tohoto světa.

Také závodní okruhy v 35 lokalitách celého světa jsou mixem skutečnosti s oficiální licencí a čiré fantazie. Celkem 48 tratí (vznikají též různým zkrácením nebo prodloužení hlavních okruhů) obsahuje ze známých míst třeba americkou Lagunu Secu, Pikes Peak, Brands Hatch, německý Hockenheim nebo Surfers Paradise od protinožců. V rallye jsme narazili na déjà vu. Že je to uspořádání tratí nějaké povědomé? Ovšem, kdo jiný než Codemasters by měl právo vypůjčit si kusy rychlostních zkoušek a hlas spolujezdce z Colin McRae 04!



Blonďatá motivace

Příběh není v automobilových závodních hrách běžná věc. V prvním dílu se příhody dvou bratrů líbily, a tak se spojovací animované scénky vracejí znovu. V nich se jako začínající a perspektivní jezdecká hvězda budete setkávat s technickou jedničkou stáje a brzo také se štíhlou blonďatou manažerkou přes peníze a popularitu, jak sama říká. Jestli svému hrdinovi nakonec dá i něco jiného, než jen spousty pokynů a honorářů za výhry, to se nechte překvapit.
Filmečky každopádně nic nemění na systému hraní kariéry v ToCA Race Driver 2, který je klasický. Úkolem v každém šampionátu je získat odpovídající umístění nebo sumu za finanční prémie, případně je výslovně určeno, že jezdec musí skončit „na bedně“. Za to se postupně odemykají okruhy a vozy pro používání v dalších módech. Mezi nimi jsou jednotlivé závody i seriály, časovka nebo multiplayer. Ten má podobu historického split-screenu, hru po LANu nebo přes internet.



Na dráze ke slávě

Rozdílné jízdní vlastnosti odpovídající typu automobilu by člověk čekal spíš u simulátoru, v čistě závodním ToCA Race Driver 2 jsou tedy dvojnásob potěšující; pár smutných příkladů, kde se náklaďák řídí a řítí stejně jako formule, už existuje. Tady má každá kategorie pro ovládání hráčem svou vlastní tvář, byť zjednodušenou – už kvůli konzolovému původu programu. Ten se zřejmě projevuje také v grafické části enginu. Vizuální zpracování totiž sice není špatné, některé textury a detaily by ovšem zasloužily uhladit a vyčistit. Občas také na chvíli „zoškliví“ pohled kamery, za pár vteřin ale bývá po všem. A při svižném běhu programu, dosahovaném navzdory silnému nastavení detailů a vizuálních efektů, na zkoumání moc času není. Výpadky zvukových efektů v prostorovém režimu EAX jsou zato nepřeslechnutelné – náhodně například mizí kartami typu Audigy 2 modelované ozvěny v tunelu nebo odrazy zvuku o skály a zůstane na nějaký čas jen suché burácení motoru. Patrně ale nepůjde o nic, co by časem nespravil update hry.





Výrobce: Codemasters

Vydavatel: Codemasters

Distributor pro ČR: Cenega Czech

Lokalizace: manuál

Internet: http://www.codemasters.com/tocaracedriver2

Multiplayer: ano

Minimum: CPU 800 MHz, 256 MB RAM, HDD 1,2 GB, 3D karta 32 MB

Doporučujeme: CPU 1,4 GHz, 512 MB RAM, HDD 3,75 GB, 3D karta 128 MB

Verdikt: Svižná závodní encyklopedie automobilového sportu pro každého. Kvantita všeho ve hře je dostatečnou náplastí na nikoliv stoprocentní engine.



Hodnocení: 80 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku