Už v roce 1966, kdy Hawking obdržel doktorát v oblasti teoretické fyziky a aplikované matematiky, mu byla diagnostikována amyotrofní laterální skleróza. Což mu nezabránilo ve zkoumání původu vesmíru a povahy černých děr. Hawkingovy objevy vedly k tomu, že po něm bylo pojmenováno množství teorémů a efektů, včetně Hawkingova záření, které (teoreticky) vyzařují černé díry. Mnoho jeho knih včetně Stručné historie času tyto teorie zpopularizovalo jazykem přístupným laikům. Se svou dcerou Lucy napsal i čtyři dětské knihy týkající se těchto stejných vědeckých principů.
Hawking se nebál ani jiných mainstreamových médií: objevil se v několika epizodách seriálů Simpsonovi, Futurama nebo Teorie velkého třesku, přátelsky se popichoval s komikem Johnem Oliverem a byl jediný, kdo si zahrál sám sebe ve Star Treku.
Nikdy se však neodchýlil od své kosmologické kariéry a posouval hranice lidského chápání, zatímco učil novou generaci vědců. Mezi lety 1979 a 2009 Hawking působil jako pedagog a badatel na Cambridgeské univerzitě v Anglii – na pozici, kterou před ním vykonávali i Sir Isaac Newton nebo Charles Babbage.
Hawking se dožil 76 let. Byl prvním člověkem pohřbeným ve Westminsterském opatství od roku 1940. Leží zde mezi Sirem Isaacem Newtonem a Charlesem Darwinem.
Bob Braden: Velký „spojovatel“
„V srpnu roku 1947 jsem listoval jedním číslem časopisu Proceedings a narazil jsem na článek o počítači ENIAC, který mi připadal velmi fascinující,“ řekl Bob Braden v roce 2014 v rozhovoru s Institutem Charlese Babbageho. Článek ho zaujal, a tak svou kariéru zasvětil počítačům a sítím, které byly ještě více fascinující.
ČLÁNKY DO MAILU
