Hlavní navigace

Recenze - Rise of Argonauts

5. 2. 2009

Sdílet

Staré řecké pověsti už jsou sice mnohými zapomenuty, ovšem toto akční RPG je představuje ve zcela novém a hodně atraktivním hávu.

 

rise V dnešní době ovládané Harrym Potterem či Pánem Prstenů je poměrně složité si vzpomenout na něco tak archaicky působícího jako Staré pověsti řecké či jiné svazky, vyprávějící o bozích z Olympu a bájných hrdinech, kteří se s nimi přetahují o bytí či nebytí. Zároveň však řecké báje stále působí lákavě - jako obrovská studnice námětů, které se stejně neustále opakují, byť dnes mají mnohem spektakulárnější příchuť. Jistě existuje nemalá skupinka lidí, kteří mají tyto legendy v oblibě. A také na ně cílí nejnovější počin společnosti Codemasters a vývojářského studia Liquid Entertainment. Jedná se o poměrně dlouhou dobu vyvíjení akční RPG Rise of Argonauts. Jeho vývoj byl velmi medializován, a přestože titul nikdy nezískal roli jasného favorita, obvykle se objevoval v rubrikách ve stylu černého koně žánru. Dokázal však tento potenciál naplnit?

rise

Hra pracuje jednou s nejznámějších řeckých bájí, kterou je pochopitelně ta o Jásonovi a jeho slavném zlatém rounu. Popravdě, kdybychom nevěděli, co je hra zač a jaké má pozadí, možná bychom zprvu ani nepoznali, že se odehrává v antickém Řecku a mohli bychom ji zasadit do jakékoliv smyšlené fantasy říše. Tomu by nahrával také příběh, který se sice podle legendy hrubě orientuje, ovšem rozhodně tak nečiní s nějakou vehemencí a naopak si sám pro sebe buduje značný prostor, který pak využívá způsobem, jenž s předlohou nemá nic moc společného. Na druhou stranu je třeba říct, že to hře vůbec nevadí a je to pravděpodobně lepší, než kdyby se jelo podle předem známé linky. Takhle jsou sice nastaveny poměrně široké mantinely, ale z nich už se pak nevybočuje. Hlavním hrdinou je samozřejmě Jáson, panovník svého prosperujícího království a několik dní šťastný manžel. Jenže právě v tom je kámen úrazu. Respektive čerstvá královna přišla k úrazu tak velkému, že při něm zemřela. Byl to proradný útok jakési bytosti, o jejímž druhu se myslelo, že již vyhynul. Nové objevení se takového zlořádu však značí něco nepěkného. Nad tím však Jáson zprvu nepřemýšlí a jen a jen truchlí pro svou drahou. Nakonec se rozhodne nerozlévat zbytečně slzy a upne se k myšlence, že krásnou ženu vytrhne pověstnému Cháronovi z loďky a přivede ji zpět k životu.

rise

Zprvu ale neví kudy kam. Proto budete zpočátku poměrně stereotypně pobíhat po paláci a jeho okolí a snažit se zjistit, jakým způsobem by se dala žena opět oživit. Když tu někoho napadne ono bájné Zlaté rouno. Je docela škoda, že začátek hry je tak vláčný. Člověk by u akčního RPG čekal mnohem větší spád a ne jen zhruba hodinové pobíhání sem a tam, truchlení, povídání, a dobře - sem tam i zabíjení. Start je tedy pěkný stereotyp a docela jsme se obávali o další kroky, aby náhodou neskončily podobně. Obavy ale byly naštěstí aspoň částečně liché. Neustálého pobíhání, které se nám zdá zbytečné, se sice hra ani později nezbavuje. Ovšem prokládá ho mnohem zajímavějšími momenty, zejména potom bitkami, které už za nějaký ten sprint přece jen stojí.

rise

Z paláce se tedy vypravíte na zhruba dvanáctihodinové dobrodružství. Ještě předtím si ale sestavíte torzo své partičky. Pokud jste hráli Mass Effect či Knights of the Old Republic, víte zhruba, jak to funguje. V průběhu hry narazíte na mnoho, obvykle z bájí známých postav. Ty se k vám ochotně přidají, ovšem na cesty můžete vzít vždy jen dvě z nich. Je proto třeba dobře vybírat. Charaktery se ale liší zejména svými průpovídkami. V boji jsou totiž zhruba stejně užitečné. Dokáží se o sebe postarat a sem tam nějakého protivníka vykosí, ale solidárně nechají většinu práce na hráči. Postavy, které neberete s sebou, zůstávají na slavné lodi Argo, kam se ostatně sami po každé z úspěšně splněných misí vracíte a která vás převeze zase do další části řecké říše. Máte tu svou kajutu a také oltář, kde se symbolicky modlíte k bohům a postupně si otevíráte speciální schopnosti. Těch je možná až příliš, a přestože se v boji rozhodně hodí, zase tolik se od sebe neliší. Určitě by se kvůli přehlednosti daly redukovat do menšího počtu.

 

Boje jsou jednoznačným kořením celé hry. A právě v nich je hra svému žánru velmi věrná. Ovládají se pomocí několika tlačítek, díky kterým rise můžete vyvolávat mocnější údery, skládat je v silnější komba a samozřejmě také vyvolávat ony speciální schopnosti. Ačkoliv to není nic moc nového, jsou bitky velmi záživné a dokáží pohltit. Zejména ty proti důležitým nepřátelům, tedy bossům, nás hodně bavily. Hra zase není tak dlouhá, aby jejich jednotvárnost začala nudit. Mnohem spíše by hráče lačnící po akci mohly iritovat přehnaně dlouhé rozhovory. Autoři jakoby se chtěli inspirovat zmíněným Mass Effectem a včlenili do hry nebývalé množství textu. Bohužel, už nějak nedořešili ten zbytek, a tak je výsledkem docela výpravná rubačka s přehnaně košatými dialogy. Ty samy o sobě nejsou špatně napsané, ale rozhodně by mohly být úspornější a ne tak rozvláčné. Toho obsahu vám totiž ve výsledku moc nesdělí a spíše se jedná o vzletně poskládaná prohlášení či proklamace. Milovníkům řeckých bájí se na druhou stranu možná budou líbit.

rise

Po technické stránce není Rise of Argonauts kdovíjaký klenot. Úrovně jsou poměrně malé, zato však dostatečně detailní a vizuálně atraktivní. Povedly se i postavy, ačkoliv to není žádný zázrak. Po grafické stránce tedy příjemný nadprůměr. Ostatně, to neplatí jen pro grafiku, ale i hru jako takovou. Jistě, čekali jsme možná více a hra dojíždí na nerozhodnost autorů v tom, zda udělat akční či epické RPG, na druhou stranu se po několika hodinách hraní přistihnete, že se navzdory nedomyšlenostem docela dobře bavíte.

 

Trailer ke hře:

 

Plusy: dobrá akce, dobře vybrané téma, pěkná prostředí, bájní hrdinové coby parťáci

Mínusy: spousta zbytečného běhání, až moc ukecané rozhovory

 

Verdikt: Rise of Argonauts jsou dobrou hrou pro všechny, kdo si chtějí zamlátit v kulisách starých řeckých bájích. Možná vás budou trochu iritovat dlouhé rozhovory, ale nejde o tak vážnou výtku, abychom hru nemohli doporučit.

 

ICTrocenka

Hodnocení: 70%

 

Byl pro vás článek přínosný?