Hlavní navigace

Půl roku s notebookem - Netradiční recenze notebooku Dell Latitude D600

1. 12. 2003

Sdílet

Klasické recenze se snaží být maximálně objektivní a spravedlivé. Tato všaknemá nic podobného za cíl je totiž souhrnem zcela subjektivních a osobních zkušeností uživatele notebooku...
Klasické recenze se snaží být maximálně objektivní a spravedlivé. Tato však
nemá nic podobného za cíl je totiž souhrnem zcela subjektivních a osobních
zkušeností uživatele notebooku po více než šesti měsících společného
každodenního soužití: počínaje jeho výběrem a objednáním, přes postřehy
související s denním provozem až po zkušenosti se záručním servisem. Přesto
věřím, že za ní stojí několik objektivních argumentů. Přesněji přes šedesát
tisíc argumentů včetně DPH.

Myslím, že označení "mobilní uživatel" je v mém případě namístě notebook se
mnou cestuje prakticky všude a to pět až šestkrát týdně. Denně jej nosím na
přednášky či do práce, a přinejmenším jednou denně vyčerpám alespoň z poloviny,
ale často i celou kapacitu akumulátoru. Brašna s přenosným počítačem se pro mne
v podstatě stala standardní součástí šatníku. Je pochopitelné, že pro takovéto
nasazení se hodí sice plně vybavené, ale lehčí a odolnější notebooky. Má volba
padla letos na jaře na (tehdy zbrusu nový) Dell Latitude D600 notebook střední
třídy postavený na platformě Intel Pentium M/Centrino, jehož test byl uveřejněn
v PC WORLDu 6/2003. Roli v tomto případě hrál vcelku dobrý poměr ceny a výkonu,
rám a kryt displeje z trimetal slitiny, výkonnější grafika ATI, bohatá výbava
(vč. sériového portu a levného interního Bluetooth adaptéru), přijatelná
hmotnost a rozměry, a v neposlední řadě i nabízený servis a záruka.


Objednání a dodávka

Největším problémem výpočetní techniky Dell je, že si ji prostě nemůžete
osahat. Firma totiž prodává své výrobky přímo koncovým zákazníkům (formou
objednávek přes internet či telefon) u tak zásadní investice, jakou notebook
bezesporu je, to pochopitelně může být celkem problém, zejména u jednotlivých
zákazníků či menších firem významnější roli tak hrají recenze či doporučení
kolegů a známých. Pokud si Dell objednáte, jeho kompletace začíná teprve po
potvrzení objednávky (v případě nových zákazníků často až po zaplacení pro
forma faktury) od potvrzení objednávky k dodání tak mohou uplynout i tři týdny,
v mém případě se jednalo zhruba o 14 dní. Konfiguraci je nejlepší provést na
internetu než se do ní pustíte, podívejte se na aktuální promo nabídky
(zvýhodněné konfigurace) nebo zkuste telefonicky kontaktovat Dell a dohodnout
slevu, kterou poté zadáte do on-line konfigurátoru kupovat vše za "plné" ceny
opravdu nemá smysl. U standardních konfigurací obvykle platí, že co můžete
upgradovat sami z "aftermarket" dílů, tedy zejména operační paměť (ale při
troše zručnosti, dostupných recovery CD, a není-li disková šachta zapečetěna, i
pevný disk či optickou mechaniku), to se nevyplatí objednávat u výrobce.
Například zvýšení kapacity RAM je tradičně několikanásobně dražší, než když si
sami dodatečně zakoupíte SoDIMM DDR modul upgrade paměti je přitom operace,
která neovlivňuje záruku. A když už je řeč o záruce: Dell nabízí možnost (i
dodatečného) dokoupení tzv. complete care, tedy záruky, která zahrnuje náhodné
poškození uživatelem i v případě, že k závadě (např. rozbitý displej) dojde
vaší vinou, vám tato bude bezplatně odstraněna.

Notebook dorazil dle objednávky s předinstalovanými Windows XP Professional CZ,
balení obsahuje i instalační CD Windows a CD s ovladači a diagnostickým
softwarem Dell nejedná se sice o kompletní sadu recovery CD v pravém smyslu
slova, plné obnovení lze ale s přiloženými CD provést. Kromě těchto CD,
příruček a AC adaptéru se již v rozměrné krabici skrýval pouze telefonní kabel.
Zprovoznění přeinstalovaného systému Windows bylo zcela bezproblémové.

Latitude D600 je po mechanické stránce zkonstruován o poznání lépe než jeho
předchůdci. Daní za to je sice nekompatibilita se staršími "media-bay" moduly
(disky, optické mechaniky, baterie), robustnost notebooku se ale podstatně
zvýšila. Vnitřek je vyztužen rámem ze slitiny lehkých kovů spodní část je díky
tomu poměrně tuhá (notebook můžete bez obav popadnout za růžek, aniž by se
začal hrozivě kroutit a skřípat). Stejná slitina byla použita i na kryt víka
displeje v případě displeje je ovšem poněkud zvláštní chování pantů, které v
poměrně velkém rozpětí pruží (to je nepříjemné, máte-li jej ve zcela svislé
poloze v autobuse či autě v takovém případě je nutné naklonit jej ve větším
úhlu, aby se nekýval). Po půlroce používání zůstala sice vůle pantů nezměněna
už na samém počátku však byla příliš velká (nejedná se přitom o kusovou závadu,
ale o "vlastnost"). Příjemné je naopak velké a robustní tlačítko pro otevírání
displeje.

Drtivá většina portů a rozhraní je na zadní straně notebooku (výjimku tvoří
pouze zvuk, Irda, PC Card a Smart-Card na levé straně). Velkým plusem je dle
mého názoru přítomnost sériového portu, který využívám pro některé specifické
účely jako je diagnostický software pro vozy koncernu VW, GPS či komunikaci se
staršími mobilními telefony. Bohužel chybí PS/2 port, který některá externí
zařízení (konkrétně GPS) používají k napájení (lze to řešit napájecí redukcí z
USB). USB 2.0 porty jsou k dispozici pouze dva, což může být občas málo navíc
jsem se opakovaně setkal s podivným chováním, kdy mi externí myši fungovaly
střídavě pouze v prvním či druhém portu. Klávesnice je velmi kvalitní a
příjemná má navíc poměrně přirozené rozložení kláves i klávesy jako je Home či
Print Screen jsou k dispozici přímo a nikoliv přes FN. Bohužel na speciálních
klávesách (Mail, Internet apod) Dell tradičně šetří nenajdete žádné z nich, ani
nelze jejich funkci vyvolat přes tlačítko Fn. Kromě vypínače je k dispozici jen
regulace hlasitosti a tlačítko Mute (obě navíc nejsou přístupné při zavřeném
displeji). Deaktivace Wi-Fi/Bluetooth se provádí přes klávesy Fn+F2. Integrován
je jak touchpad, tak trackpoint chybí sice kolíbka či kříž, pro scrollování lze
ale využít pravý a spodní okraj touchpadu ten vcelku chytře pozná, zda
posouváte kurzor, či chcete rolovat okno.

Mechanika CD-RW Matsushita UJDA 360, umístěná na pravé straně, podporuje zápis
až 24násobnou rychlostí tak rychle byla ale ochotna zapisovat pouze na média
Imation. Na média jiných značek zapisuje buď 16x (Verbatim), nebo 8x (Sony,
Multidisc). Zvukový výstup D600 je velmi nekvalitní. Použitý zvukový čip
SigmaTel Audio (AC 97) má sice dobrou frekvenční odezvu, zoufalá je ale
hladina šumu a rušení přenosy po sběrnici (disk, grafika apod.). Integrované
reproduktory postrádají basy, jsou však poměrně hlasité a zřetelné, interní
mikrofon je umístěn u spodní hrany displeje. Linkový vstup je použitelný
prakticky pouze pro externí mikrofon. Standardně dodávaný pevný disk neoslní
kapacitou (20 GB) ani rychlostí (4 200 rpm) pokud pracujete s programy, které
často čtou či zapisují, rozhodně byste měli upgradovat na výkonnější a větší.
Disk je v pouzdře, jež není pečetěno, přesto si však nejsem jist, zda jeho
výměna za jiný není porušením záruky (nikdo se ale nemusí nic dozvědět, že...).
Již zmiňovaný upgrade paměti instalací modulu SoDIMM DDR 266 (v mém případě
rychlejším KingMax DDR 333, 256 MB CL 2,5) proběhl bez problémů.

Procesor Pentium M 1,3 GHz spolu s celkovou RAM 384 MB stačí nejen na všechny
běžné, ale i na většinu náročnějších aplikací. Na limity jsem narazil pouze při
zpracování většího množství dig. fotografií, což přikládám kapacitě paměti RAM.
Připojení externího sekundárního monitoru či projektoru funguje bezvadně,
včetně zobrazení videa. Hraní her na grafickém čipu ATI Mobility Radeon 9000
Pro se 32 MB paměti je i v nativním rozlišení XGA vcelku bezproblémové dokonce
i tituly jako je GTA: Vice City či TES: Morrowind běhají dostatečně rychle a
displej má dostatečně rychlou odezvu pro jejich plynulé zobrazování. Na hraní
nejnáročnějších novinek typu Splinter Cell, Halo či Max Payne 2 je však přeci
jen vhodnější stolní PC. Kvalita displeje (klasický XGA 14", v nabídce je i
stejně velký SXGA+) je o něco lepší, než tomu bylo u starších modelů u dodaného
notebooku navíc nebyl žádný vadný pixel ani subpixel, a během prvního půl roku
se ani žádný neobjevil. Přesto se ale nejedná o žádný zázrak jas, kontrast a
barevné podání jsou spíše průměrné. Totéž platí o baterii její kapacita není
příliš velká (48 WH) a výdrží tedy mezi notebooky s Pentiem M či Centrinem
příliš neoslní při střední zátěži jsou to zhruba 2,5 až 3 hodiny, při
minimálním vytížení (textový editor) zhruba čtyři hodiny.

Pentium M podporuje pochopitelně změnu pracovní frekvence ve Windows XP bohužel
není možné kontrolovat nastavení SpeedStep tak přesně jako ve Windows 2000. To
lze obejít rezidentní utilitou SpeedSwitchXP, která nabízí funkce původního
intelovského apletu pro Windows 2000 (a pár drobností navíc). Můžete tak přesně
nastavit, zda má procesor stále pracovat na plný výkon, dynamicky přepínat (s
optimalizací pro výkon či životnost baterie), nebo zůstat na minimální
frekvenci. S regulací frekvence souvisí i otázka chlazení. Latitude D600
disponuje jedním ventilátorem, který nasává vzduch ze spodní strany notebooku a
vyfukuje jej ze zadní stěny. Na stole funguje systém báječně problém ale může
nastat, pokud se spodní strana notebooku položí na měkký podklad (deka, kalhoty
apod.) pracujete-li v režimu dynamického přepínání či na max. výkon, může se
počítač značně zahřát.

Za šest měsíců používání jsem narazil jen na málo problémů, které by výrazně
znepříjemňovaly uživatelský komfort. Kromě zmíněných podivností v chování USB
portů mne iritovalo zejména chování interního Wi-Fi adaptéru Dell TrueMobile
1300 (811.b+g) ten se po deaktivaci a následné reaktivaci pomocí Fn+F2 často
odmítal přihlásit delší dobu do sítě (nejrychlejší bylo prostě počítač
restartovat). Vzhledem k tomu, že standard g prozatím není příliš rozšířen,
bych asi dnes raději volil adaptér Intel (Centrino). Mechanické opotřebení je
prozatím minimální lehce odřený kryt notebooku a mírné ošoupání některých
kláves. Na gumě, sloužící k uchycení kabelů okolo AC adaptéru, se ulomil
plastový aretační kolík.

Prozatím se u Latitude D600 vyskytla jediná závada, která si vyžadovala zásah
servisního technika po cca pěti měsících přestal fungovat interní Bluetooth
adaptér (přesněji řečeno, vypínal se a zapínal v intervalu několika desítek
vteřin). Servisní zásah proběhl rychle a bez problémů hned následující den po
nahlášení závady (tedy do 24 hodin, u zákazníka). Závada byla v uvolněném
miniaturním USB konektoru na základní desce, do kterého je Bluetooth modul
zasunut (údajně se jedná o jednu z mála závad na řadě D600, jež se navíc týká
jen prvních revizí desky) technik na místě vyměnil základní desku včetně rámu z
lehké slitiny (prakticky celý vnitřek notebooku) oprava zabrala zhruba hodinu.

Po šesti měsících každodenního používání Latitude D600 mohu vyjádřit
spokojenost. Za své peníze jsem získal notebook, který vyhovuje potřebám na
kompletní vybavenost, výkon, přenosnost a odolnost. Vzhledem k (prozatím)
bezproblémovému servisu a možnosti dokoupení complete care záruky, se dle mého
názoru větší investice do značkového notebooku vyplatila.


Dell Latitude D600

tuhý rám a kryt displeje.
slušný poměr cena/výkon
záruka a servis
objednávání a dodací lhůta
panty víka displeje
vyšší ceny za orig. upgrade a doplňky
Současná cena vč. DPH: 60 300 Kč


Původní konfigurace:

Dell Latitude D600 Pentium M 1,3 GHz,
128 MB RAM, HDD 20 GB, CD-RW
XGA 14", M. Radeon 9000 Pro 32 MB
Interní Bluetooth Modul Dell, WiFi Dell TrueMobile 1300 b+g
Upgrady: 256 MB DDR 333 SoDIMM KingMAX (cca 2 000 Kč vč. DPH)



Pro příjemnější práci

Myš pro notebook

Velmi jsem si oblíbil miniaturní přenosné USB myšky. I když nemám problém
pracovat s touchpadem či joystickem, i malá a nepříliš ergonomická myška je dle
mého názoru výkonnější. V současné době lze sehnat různé modely dokonce i
bezdrátové či se zatahovacím kablíkem.


Dálkové ovládání přes mobil

Pokud vlastníte mobilní telefon Sony Ericsson (či Ericsson) s rozhraním
Bluetooth, měli byste rozhodně vyzkoušet freewarový prográmek PC Control s jeho
pomocí můžete z mobilu rádiem ovládat pohyb kurzoru myši a některé nejběžnější
aplikace (prezentace Power Point či přehrávání a hlasitost v Media Playeru).
Podobný prográmek existuje i pro některé mobilní telefony Nokia.


Ochranné pouzdro místo speciální brašny

Notebook nosím v obyčejné brašně přes rameno, ve speciálním látkovo-pěnovém
pouzdru. Běžná brašna je jednak menší, ale zejména nepřitahuje nežádoucí
pozornost například pokud ji omylem ponecháte ležet na sedačce v autě.


GPRS všude, kam se podíváš

Služba Data Nonstop nedostala ocenění Best of Invex náhodou pro mobilní
uživatele je to doslova požehnání. Zapomeňte na Wi-Fi spoty jejich dosah je
stěží v desítkách metrů a mimo několika největších měst prakticky neexistují.
GPRS 4+1 či 4+2 nabízí rychlost srovnatelnou s klasickým modemem (downstream).
Nejlepší je použít mobilní telefon s technologií Bluetooth; pokud si chcete
pořídit druhý mobil jen na data (tedy co nejlevněji), vycházejí nejlépe
telefony Siemens s datovým kabelem (sériový či USB).




Byl pro vás článek přínosný?