Hlavní navigace

Galerie nejlepších hackerů historie - 5. díl

7. 11. 2008

Sdílet

V naší galerii se seznámíte nejen s velikány ze světa hackerů, ale seznámíte se také se zajímavými příběhy phreakerů a notorických zasilatelů nevyžádaných mailů..

příloha_ovladnete_sva_data

O tomto podsaditém chlapíkovi jménem Kim Schmitz se mluví jako o nejznámějším hackerovi internetového světa, kde je znám především pod svou přezdívkou Kimble. V současnosti již ale žije spořádaným životem a sám upozorňuje, aby se o něm mluvilo jako o bývalém hackerovi. Za svůj poměrně krátký život toho stihl hodně a vy sami můžete posoudit, zda se i Vám vryje do paměti nejvíce. Možná tomu napomůže i jeho vizáž…


Již jako malý měl velké cíle. Nechtěl být doktorem či astronautem jako jeho vrstevníci, tvrdil, že bude milionář. A to ani netušil, že tomu tak jednou bude. Své první hackerské kousky začal provozovat ve svých 9 letech, kdy překonával různá bezpečnostní opatření počítačových her a svoje poznatky pak prodával za pár marek svým kamarádům. V 15 letech již posílal své soubory po celém světě, měl ve svém pokoji zabudováno 12 linek a krátce nato se například naboural do amerických Calling Cards. Za jejich pomoci volal na jím založené Talk-Lines a inkasoval následně enormní peněžní sumy. Byl na sebe zároveň tak pyšný, že v každém nabouraném systému za sebou nechával vizitku se jménem Kimble.

Jakmile se z dítěte stal dospělý, stoupla jeho ješitnost natolik, že jeho cílem bylo stát se světovým hackerem číslo 1. Aby nevzbuzoval podezření pro své okolí, pracoval přes den jako programátor. Ze svého nenápadného bytu v Mnichově prováděl svoje největší hackerské kousky. Dostával se ke spoustě souborů v systémech NASA, FBI, CIA či Pentagonu. Právě při nabourání do Pentagonu se dostal i ke snímkům z mnoha družic. Když se USA vydaly na pomoc Kuvajtu do Perského zálivu, četl Kimble ze zvědavosti supertajné informace o průběhu této války. V jednom rozhovoru popsal, že to byl pocit jako když Ali Baba našel v jeskyni poklad. Kousek, který ho nejvíce proslavil, odnesla Citibank. Vytvořil program, který 4 miliónům klientů této banky odepsal z účtu pár dolarů a konečnou částku o hodnotě 20 miliónů dolarů poslal na účet Greenpeace.

Jako většině hackerům, i jemu spadla do cesty závora v podobě policie. Jednoho krásného rána vtrhli do jeho bytu maskovaní policisté. Při obhajobě podle Schmitze měly jeho hackerské činnosti kladný motiv, a sice upozornit firmy na nedostatky v zabezpečení. Přesto byl tento král médií na německé hackerské scéně bezesporu zodpovědný za počítačové manipulace, falšování kreditních karet, vpád do databáze nebo různá špehování. Svoje kriminální počítačové nešvary zkoušel po celém světě.



Za mřížemi se však zdržel pouze čtvrt roku a po jeho propuštění se o něj začaly prát velké firmy, jelikož jeho příběh obletěl celý svět a věděl o něm takřka každý z oboru. Do vazby za ním až na výjimky nemohly být připuštěny návštěvy. Ve vězení se Kimble věnoval legálním záležitostem a po propuštění založil spolu s dalšími bývalými hackery společnost Dataprotect, jež neměla v oblasti zabezpečení konkurenci. Když Schmitz cítil, že je firma na vrcholu, prodal 80% akcií této firmy a stal se milionářem. To mu nestačilo, peníze začal prostřednictvím své nové firmy Kimvesting investovat do začínajících malých firem a tím získával další milióny. Jeho nejznámější investicí byl krachující obchod LetsBuyIt.com, kterou se mu podařilo zachránit.

A co dělal Schmitz s vydělanými penězi? Koupil si například Mercedes-Benz za 200 000 dolarů, který byl pro něj zhotovený na zakázku - v celém interiéru jsou posazeny monitory počítačů. A vůbec, Schmitz dosti dbá na svou image. Svou postavou je ostatně nezaměnitelný. Peníze ukládá však i jinak než jen do sebe. Velice se proslavil tím, že vyhlásil odměnu 10 miliónů dolarů za dopadení Usamy Bin Ladina. Schmitz také zveřejnil na vlastní webové stránce otevřený dopis všem politikům, ve kterém jim nabízí své hackerské zkušenosti pro boj s terorismem. Zajímavý zvrat v jeho životě…


http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie1

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie2

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie3

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie4

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie5

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie7

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie8

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie9

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie10

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie11

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie12

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie13

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie14

http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie15

- - Michal Brzobohatý

Byl pro vás článek přínosný?