Hlavní navigace

Digitální domácnost je zde

1. 6. 2005

Sdílet

Patříte mezi příznivce literatury nebo filmů se science fiction tematikou? Pakjste jistě mnohokrát četli nebo viděli smělé vize o budoucnosti, kdy lidé žijí v jemné harmonii se superm...
Patříte mezi příznivce literatury nebo filmů se science fiction tematikou? Pak
jste jistě mnohokrát četli nebo viděli smělé vize o budoucnosti, kdy lidé žijí
v jemné harmonii se supermoderní technikou a veškeré technické vymoženosti
budoucnosti jsou řízeny zcela jednoduše s využitím skladného komunikačního
zařízení.

Většinou ho obyvatelé budoucnosti nosí stále u sebe, například na ruce místo
hodinek nebo na krku jako přívěsek či jednoduše v kapse. Jindy je univerzální
ovladač navržen v podobě estetického doplňku futuristického interiéru. Umístěn
je například na pracovním stole, zapuštěn do stěny místnosti nebo je volně
přenosný a hrdina či padouch příběhu jej využije k demonstraci nových
speciálních efektů, které filmoví umělci zvládnou vytvořit, či poslouží alespoň
ke zvratu ve strhujících událostech.
Ptáte se, proč vás seznamujeme s notoricky známými prvky science fiction žánru?
Odpověď je snadná, právě přečtené řádky totiž do vědeckofantastické literatury
již tak úplně nepatří. Domy protkané elektronickými systémy a vybavené
centrálním řízením jsou dnes již zcela funkční realitou. Mezi společnosti,
které stojí za pokrokem v oblasti řídicích systémů, patří více firem. Zmiňme
alespoň ty známější, s jejichž produkty se lze na českém trhu v praxi setkat.
Patří mezi ně značky AMX, Crestron a Lutron, na českém trhu jejich produkty
nabízí společnost MultiMedia Group (MMG).

Řídicí systémy
Pokud se chceme rozepisovat o řídicích systémech, je nutné si ujasnit, co se
tímto označením přesně myslí. V naší souvislosti se jedná o promyšlené
elektronické připojení převážně elektronického vybavení k centrální jednotce, s
níž je možné komunikovat, zadávat povely pro dílčí zařízení a samozřejmě i
zjišťovat jejich stav. Řídicí jednotky dřívějších generací nebyly příliš
inteligentní a bylo jim nutné zadávat pouze primitivní pokyny. Rovněž odezvy a
ostatně celá komunikace s jednotkou nebyla dostačující. V současné době je
situace jiná. Systémy mohou výrazně pomoci zprostředkováním snadné komunikace
mezi lidmi a dalšími elektronickými produkty.
Problémy s překotným vývojem svědčí o tom, že elektronika zvládne mnohé a
vývojáři se snaží do svých elektronických přístrojů vtěsnat co nejvíce služeb.
Mnoho z nich uživatelé v životě nevyužijí. Proč? Jednoduše proto, že není
triviální se v mnoha rozličných menu orientovat a zapamatovat si postup pro
vyvolání byť i užitečné funkce, kterou ovšem uživatel použije pouze jednou za
měsíc či méně často.
Nespornou výhodu moderních řídicích systémů je schopnost ovládat veškeré domácí
jednotky od videorekordéru přes žaluzie, vytápění bytu, osvětlení v
jednotlivých místnostech, telefonu, internetu až po televizor, věž, rádio, DVD
přehrávač, počítač, dveře od garáže, tepotu v sauně atd. - a to s využitím
jediného univerzálního ovladače.

Fikce a realita
Pokud se na dnešní řídicí systémy podíváme podrobněji, zjistíme, že veškeré
služby, které jsme v úvodu zmínili v souvislosti s fikcí, jsou pravdivé a tudíž
i v praxi funkční. Stačí pouze přiblížit konkrétní podobu systémů.
S inteligentní a programovatelnou jednotkou lze komunikovat mnoha způsoby,
dokonce i pomocí mobilního telefonu přes SMS zprávy. V domácím nebo firemním
prostředí však zřejmě upřednostníte elegantní ovladač v podobě malé dotekové
obrazovky. Například model AMX NXT-CV17 je vybaven širokoúhlým barevným
displejem (16,7 milionu barev) s rozlišením 1 280 x 768 bodů. Kromě grafických
menu dokáže pracovat s videosignály typu PAL i NTSC (například obraz z
kamerového systému), obsahuje reproduktory, 256 MB paměti (kterou lze
samozřejmě rozšířit) a navíc disponuje i poměrně ojedinělými technologiemi.
Jednou z nich je přítomnost senzoru pro měření intenzity okolního světla.
Inteligentní zařízení s jeho pomocí přizpůsobuje jas obrazu, aby nebyl např. v
noci nepříjemně kontrastní nebo naopak ve slunečním světle nezřetelný.
Infračervené čidlo pro změnu detekuje pohyb před jednotkou a v případě, že se
přiblíží uživatel, samo přejde z režimu spánku do aktivního stavu. Vzhledem k
tomu, že ovladač obsahuje i mikrofon, je zcela univerzální a v případě, že bude
připojen k dobře navrženému systému, nabídne skutečně univerzální služby, třeba
i videokonferenci. Pokud by vám tento model nevyhovoval, existují i jiné typy,
například NXD-CV17, MVP-8400 a mnohé další. Některé jsou extrémně malé a
skladné, lze je provozovat na baterie a komunikují pomocí bezdrátové sítě
802.11, jiné nabízejí moderní design a dotekové pero (stylus) v příslušenství a
podobně. Další modely jsou určeny pro zavěšení na zeď, obsahují i standardní
tlačítka a jiné vypadají téměř jako futuristické televizory (např. VTM-D15/AS).

Princip systému
Samotný princip systému není nijak složitý. Obtížnější je praktické aplikování
v daném bytě, budově, firmě a podobně. A zcela logicky se případ od případu
mnoho částí systému liší. Základ je však všude totožný. Srdcem systému je
jednotka, která dokáže komunikovat s ovladači (např. dotekové panely, SMS a
podobně). Rovněž ji lze rozšiřovat o moduly, které nabízejí další služby.
Například k zapínání světel je potřeba, aby byla jednotka systému vybavena
příslušným modulem. Do stávajících elektrických okruhů pro světla se
nainstalují další moduly, které budou světla přímo řídit. Je samozřejmě možné i
takové zapojení, aby bylo možné ovládat osvětlení jak manuálně (vypínači), tak
i řídicí jednotkou. Další moduly mohou spolupracovat s kamerovými systémy s
mnoha kamerami, s domácími přehrávači, telefony, projektory a podobně. Dokonce
existují i moduly pro přímý přístup k internetu. Pak lze prostřednictvím tzv.
i!-aplikací využívat další zajímavé služby. Za vše mluví jejich názvy: i!-Email
plus, i!-NetDial, i!-MediaPlayer, i!-MacroManager a podobně. Kromě
internetových aplikací existuje i další software, který lze do některých
řídicích jednotek také instalovat. Jednat se může například o výukové programy,
prezentační nástroje a podobně. Vše je centrálně řízeno a veškeré informace o
stavu jednotlivých modulů a připojených zařízení jsou dostupné přes uniformní
komunikační rozhraní (například již zmíněný dotekový ovladač).

Praktické výhody a uplatnění
Zřejmě největším přínosem řídicích systémů je skutečnost, že uživatel není
nucen si pamatovat spousty postupů pro ovládání rozličných zařízení. Přínosem
je rovněž jednoduché a přehledné grafické menu, jehož logiku uživatel pochopí
jednou a následně již bude moci ovládat rychle a efektivně veškeré vybavení
příslušející k systému. Tedy alespoň v ideálním případě. Každopádně výhodou
těchto systémů je jejich variabilita a škálovatelnost. Grafické nabídky mohou
technici upravovat a přizpůsobovat potřebám konkrétního uživatele, tudíž každý
zákazník může dostat i zcela personalizované funkce, makropříkazy nepočítaje.
V dnešní době se zřejmě nenalezne (alespoň v naší republice) příliš zájemců z
řad běžných občanů. Ceny v řádech statisíců a milionů nejsou zrovna nízké.
Nicméně mnohé firmy zřejmě v budoucnu po některém řídicím systému sáhnou.
Inteligentní systémy se zřejmě uplatní i v nových luxusních domech. Při
výstavbě domů budou náklady na zavedení systémů bezesporu nižší než při
integraci do již plně zařízených a vybavených bytů.

Co bude dál?
Je jasné, že řídicí systémy budou stále dokonalejší a chytřejší. Postupně budou
i finančně dostupnější. Je jen otázkou času, aby si lidé na všudypřítomnou
elektroniku zvykli a dokázali z ní vytěžit maximum. Snad nás elektronika ve
vývoji nepředběhne, ale o tom už psal Karel Čapek v knize R.U.R. a na toto téma
byla natočena řada filmů, například i slavný Terminátor. A nechat se kupříkladu
uvařit v sauně svým rozzlobeným řídicím systémem není právě příjemná představa.
Tak daleko zatím ovšem ve vývoji nejsme a v dohledné době asi ani nebudeme.

Byl pro vás článek přínosný?