Hlavní navigace

Blu-ray versus HD DVD

1. 1. 2007

Sdílet

HD filmy přicházejí do PC ve vašem okolí Slyšeli jste již spoustu teoretických zvěstí o tom, jak budou HD fil...


HD filmy přicházejí do PC ve vašem okolí


Slyšeli jste již spoustu teoretických zvěstí o tom, jak budou HD filmy ve vysokém rozlišení skvělé a jak bude úžasné je sledovat? Určitě ano.
Je dokonce pravděpodobné, že jste v některé z prodejen s plazmovými a LCD televizory shlédli předváděcí demonstrační ukázky HD spotů.
icméně vždy šlo pouze o speciálně připravené demonstrační HD sestavy a sledovali jste maximálně krátké snímky s reklamní tematikou. Nám se na přelomu listopadu a prosince naskytla unikátní příležitost vyzkoušet oba formáty na PC v praxi, a to hned na třech sestavách. První je HTPC sestava Comfor pro domácí kino s mechanikou Blu-ray (Sony), další spoléhá na konkurenční formát HD DVD (poněkud nezvykle v notebookovém provedení, vestavěném v redukci pro klasickou šachtu ani zde se zjevně nejedná o zcela "standardní" řešení). Třetí soutěžící dorazil v podobě masivního laptopu Toshiba. I ten je vybaven mechanikou HD DVD a navíc i rozměrným displejem s rozlišením 1 920 x 1 200. Ano, čtete správně, notebook má skutečně displej s takovým rozlišením, na kterém je možné přehrávat video v nativním HDTV formátu s rozlišením 1 920 x 1 080 bodů! Raději se jej ale nepokoušejte příliš často přenášet. Všechny tři systémy spojuje kromě podpory HD filmů též grafické řešení v podobě GPU Nvidia GeForce 7600, vybaveného technologií PureVideo HD.

Nástup HD

HDTV (High Definition TV) a HD Video jsou standardy, jejichž úkolem je nahradit stařičký PAL v Evropě a NTSC za velkou louží nabídnout lepší kvalitu obrazu a zároveň sjednotit standardy. Je tedy nezbytné, aby nabízel takové vlastnosti, které uživatele přesvědčí, že mají investovat do nového televizoru s podporou HDTV. Realita bohužel vychází ze zmíněných prastarých norem a povoluje několik variant. Zachována zůstala možnost záznamu v prokládaném režimu, existují ale i dva režimy progresivní podle toho se varianty odlišují písmenky "i" nebo "p". Stejně tak zůstaly zachovány různé snímkové rychlosti 25 fps (snímků za vteřinu) a 30 fps. A aby toho nebylo málo, nabízí HDTV standard dvě rozlišení, nižší označované obvykle jako HD (1 280 x 720) a vyšší nazývané většinou Full HD či True HD, tedy plné či skutečné HD (1 920 x 1080). Nižší se využívá prakticky výhradně v progresivním režimu, zatímco u vyššího je používán jak prokládaný 1 080i, tak progresivní 1 080p režim. Zajímavé je, že vůbec první specifikace analogového HDTV z roku 1986 (to se nakonec v Evropě nedostalo přes fázi experimentálního vysílání) počítala s maximálním rozlišením 2 048 x 1 152 bodů.

Kvalita filmů v HD

Jak bylo právě vysvětleno, i filmy v nižší normě HDTV (s rozlišením filmového políčka 1 280 x 720) nabízejí 2,2x větší počet obrazových bodů než standardní rozlišení PAL. Pokud budete sledovat film ve vyšší normě HDTV (kterou můžeme skutečně považovat za plnohodnotné HDTV), obsahuje obraz dokonce 5x více bodů detaily jsou v takovém případě srovnatelné s průměrnou digitální fotografií. Kvalita filmů pochopitelně není podmíněná pouze rozlišením, ale také použitou kompresí (kodekem) a kvalitou původního filmového či video záznamu. Rozdíl v kvalitě lze na papíře poznat jen stěží oproti klasickému DVD se ale rozhodně jedná o nesrovnatelně větší pokrok, než jaký představovalo DVD vůči VHS videokazetě.

Blu-ray vs HD DVD

O pozadí a technologii obou nových optických formátů jsme již psali v PC WORLDu 10/2006, tentokrát tedy provedeme pouze stručnou technickou rekapitulaci. Na Blu-ray je možné uložit na jednojednovrstvé a jednostranné médium 25 GB dat, v současné verzi Blu-ray jsou již podporovány i dvouvrstvé disky (Dual Layer) s celkovou kapacitou 50 GB. Norma pro Blu-ray dovoluje ukládat video ve formátech MPEG-2, H.264/AVC a VC-1. Audio je povoleno ukládat v normách PCM, Dolby Digital, DTS, Dolby Digital Plus, Dolby TrueHD a také DTS HD. Blu-ray disky i zařízení mohou používat speciální verzi jazyku Java (tzv. BD-J), díky níž lze vyrábět i interaktivní obsah. Stávající jednovrstvé a jednostranné HD DVD nabízí kapacitu 15 GB. Na dvouvrstvý (Dual Layer) HD DVD disk se vtěsná 30 GB dat nižší kapacita je patrně nejpodstatnější nevýhodou tohoto formátu. Do budoucna možná vznikne i třívrstvý standard s kapacitou 45 GB. HDTV video lze na HD DVD disky ukládat ve shodných kodecích s Blu-ray, totéž platí o zvukové stopě. HD DVD nabízí programovatelnou technologii pro interaktivní obsah nazvanou "iHD Interactive Format", zkráceně "iHD". Je to technologie derivovaná ze systémů jako jsou XML, CSS a HTML a zřejmě i JavaScript. V podstatě se tedy jedná o dva velmi podobné formáty, které se liší pouze záznamovou kapacitou.

Comfor X-Play Blu-ray

Systémy Comfor X-Play jsou na našem trhu bezpochyby nejprodávanějšími sestavami HTPC, tedy počítači pro domácí kino s operačním systémem XP Media Center. Není tedy divu, že jedním z testovaných systému byla právě druhá generace X-Play, vybavená Blu-ray mechanikou Sony BDRW BWU-100A. Konfigurace výkonného PC pro domácí kino dále obsahovala procesor Intel Core 2 Duo 6600 s pracovní frekvencí 2,4 GHz, 1 024 MB paměti a pevný disk Western Digital WDC WD3200KS o kapacitě 320 GB. Grafická karta nVidia Geforce 7600GT nabízí jak klasický výstup
DVI-I, tak HDMI s podporou HDCP. DVI výstup na grafické kartě podle všeho HDCP nezvládal, neboť při pokusu přehrát film na 24" LCD Samsung (ten HDCP disponuje) se objevila chybová hláška, zatímco když jsme PC propojili pomocí HDMI s HD projektorem, vše fungovalo bezchybně. Dlužno ovšem podotknout, že sestava byla spíše předsériovým vzorkem a je téměř jisté, že Comfor případné mušky před uvedením konečných verzí vychytá.
Ochrana Nákaza HDCPPod označením HDCP se ukrývá slovní spojení "High-Bandwidth Digital Content Protection". Trochu krkolomně lze název přeložit jako: "Digitální ochrana obsahu s vysokým datovým tokem". Ve své podstatě jde o ochranu obsahu (nejčastěji komerčních filmů) před nelegálním použitím. Ve skutečnosti se jedná o systém, který komplikuje život zejména těm, kdo si HD filmy koupí a chtějí je využívat legálně. Abyste mohli sledovat chráněné filmy v HD rozlišení na obrazovkách s digitálním vstupem, je nutné, aby jak vaše grafická karta, tak i zobrazovací jednotka podporovaly HDCP kódování. To znamená, že si možná budete muset koupit nejen novou grafickou kartu, ale i LCD monitor, protože dokonce většina v současné době prodávaných modelů HDCP nemá. V případě Windows XP nelze film při absenci HDCP na grafické kartě a monitoru přehrát vůbec, u nových Windows Vista by se měl film zobrazit pouze v nízkém rozlišení. Ti, kdo si HD filmy nekoupí, ale prostě stáhnou z internetu, si nemusí dělat těžkou hlavu HDCP ochrana u nich obvykle nehrozí.

Co je potřeba pro HD filmy

Pokud chcete začít přehrávat HD filmy na svém domácím počítači, budete potřebovat jediné: výkon. Zatímco při sledování klasického DVD je třeba za vteřinu zobrazit cca 10 milonů pixelů, u HD formátů je to 50-60 milionů. Dvoujádrový procesor s pracovní frekvencí alespoň 2 GHz je tedy téměř nutností. Pokud chcete spoléhat na klasické procesory s jedním jádrem, doporučujeme volit model s pracovní frekvencí 3,4 GHz (respektive značení 3400+ u Athlon 64) a více. Dvoujádrové řešení je ale přece jen lepší, neboť PC pak dokáže i během přehrávání HD filmu relativně svižně reagovat na případné požadavky uživatele a neskolí ho kdejaká úloha běžící na pozadí. Pro plynulé přehrávání je potřeba mít i dostatek operační paměti ideálně 1 024 MB. Protože jsou originální HDTV filmy na discích HD DVD a BD chráněny nakaženy technologií HDCP, budete potřebovat i kvalitní grafickou kartou s podporou HDCP na digitálním výstupu DVI či HDCP (prvně jmenovaný je vhodný pro monitory, druhý pak pro LCD a PDP televizory optimální je mít kartu s oběma výstupy podporujícími HDCP), minimálně 256 MB videopaměti a technologií urychlující dekódování HD videa (momentálně v této oblasti vede nVidia se svým PureVideo HD, ATI nabízí alternativu v podobě Avivo). Konečně pokud si hodláte kupovat originální HD filmy, musíte se vybavit příslušnou mechanikou HD DVD či Blu-ray a LCD monitorem s podporou HDCP. Ideální je pochopitelně 24" displej s nativním rozlišením 1 920 x 1 200, na němž bez problému přehrajete formát 1 080p. Pro přehrávání filmů v HD rozlišení je nutné sehnat nejen hardware, ale i softwarový přehrávač. Tedy aplikaci, která se bude o přehrávání videa starat. Mezi ověřené přehrávače patří například produkt Cyberlink PowerDVD 6.5. Existuje jak ve verzi, která podporuje Blu-ray disky, tak i v modifikaci pro přehrávání HD DVD. Samozřejmě, že obě verze přehrávače dokáží přehrávat i klasické DVD tituly. Dalšími alternativami jsou Nero ShowTime a speciální verze WinDVD.

nVidia PureVideo HD

Hardwarová podpora pro dekódování HD filmů, kterou nabízí pro svá moderní GPU společnost nVidia, dokáže v grafickém procesoru urychlit přehrávání hned několika formátů používaných pro HD filmy: MPEG2 HD, H.264 a WMV. Vzhledem k tomu, že je celá technologie plně programovatelná, není problém, aby se pomocí aktualizace naučil váš systém hardwarově akcelerovat zcela nové formáty, které by se mohly v budoucnu objevit. Technologie však zvládá mnohem více než jen tupé dekomprimování videa. Promyšlený systém umožňuje pracovat s videem i mnohem pokročilejším způsobem. V reálném čase je možné na video aplikovat filtry pro vylepšení kvality zobrazení. Jmenovat můžeme například pokročilý způsob odstranění prokládání (deinterlacing), korekci artefaktů, chyb v poškozeném videu, velmi kvalitní přepočet velikosti videa v okně, pokročilou korekci barev a podobně. Je celkem jasné, že v procesoru grafické karty, který je navržen především pro práci s grafikou a videem, je více než dostatek prostoru a výkonu i pro nejnáročnější operace mnohem více než dokáže nabídnout standardní CPU, které je již tak zatěžováno načítáním dat z média, správou operačního systému a podobně. S pomocí PureVideo je možné plynule přehrávat HD video i na počítačích se "slabším" CPU, na kterých by jinak nebylo vůbec možné HD video plynule zobrazit. Začíná se vám technologie PureVideo líbit? Není divu, skutečně dokáže mnoho. Uplatní se dokonce i při přehrávání standardního DVD videa, kdy dokáže velmi dobře akcelerovat MPEG2. Realitu si ověříte snadno, stačí zapnout nebo vypnout HW akceleraci v přehrávači a podívat se na vytížení systému. Při přehrávání HD videa je možné ušetřit třeba i 40 či 50 % výkonu CPU (záleží na typu grafické karty a výkonu CPU v PC). Rozdíl je navíc patrný i v samotné kvalitě obrazu, který se nám s PureVideo HD zdál lépe prokreslený a s plnějším barevným podáním.
Pokud chcete začít technologii PureVideo HD používat, budete muset investovat do grafické karty nVidia (ideálně řady nVidia Geforce 7xxx, případně nové 8xxx) a softwarového HD/BD přehrávače spolupracujícího s PureVideo HD.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).