Hlavní navigace

Sedm vzestupů a pádů Windows 7 - 2. díl

16. 1. 2020

Sdílet

Předchozí díl

Rozhodnutí představitelů EU z března 2013 – což bylo mimochodem poprvé, kdy tamní regulátoři potrestali nějakou společnost za vyhýbání se antimonopolní smlouvě – původně vycházelo ze stížnosti konkurenční firmy Opera Software z roku 2007, která tvrdila, že Microsoft manipuloval bitvu o podíl na poli prohlížečů tím, že svůj Internet Explorer (IE) svázal s Windows. O dva roky později pak Microsoft svolil k tomu, že bude evropským uživatelům Windows zobrazovat obrazovku s možností volby prohlížeče, na které byly k dispozici odkazy ke stažení ostatních prohlížečů, včetně Chromu od Googlu, Firefoxu od Mozilly a Opery… no, od Opery.

Jenže Microsoft tuhle obrazovku nějakých 14 měsíců – od května 2011 do července 2012 – neukazoval uživatelům uživatelům Windows 7 SP1. Podle EU tak více než 15 milionů uživatelů nedostalo řádnou možnost volby, tak jak mělo.

V polovině roku 2012 pak Microsoft chybu přiznal a omluvil se, i když se to snažil zamést do kouta s tím, že šlo o čistě „technický problém“, z něhož vinil svoje technické pracovníky.

Jenže Microsoft informace o téhle blamáži nedodal ve zprávách o souladu s pravidly, jež si sám certifikoval, a které byl povinen dodat úřadům EU.

Pokračování

Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?