Hlavní navigace

Český superpočítač AMÁLKA slaví 10. narozeniny úspěchy při výzkumu vesmíru

Sdílet

Jan Mazal 12. 11. 2009

Český superpočítač AMÁLKA slaví 10. narozeniny úspěchy při výzkumu vesmíru

 

Společnosti Sprinx Systems a Intel spolu s Akademií věd ČR dnes oznámily další rozšíření deset let budovaného superpočítače AMÁLKA. Slouží Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA) k náročným výpočtům a numerickým experimentům v rámci kosmického programu realizovaného v České republice ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a americkým úřadem NASA.

Superpočítač Amálka patří k nejvýkonnějším paralelním systémům v ČR. Díky 356 procesorům Intel XEON disponuje výkonem 6,38 TFlops. To znamená, že je schopen zpracovat 6,38 bilionu operací za sekundu. Skrze Amálku mohou naši vědci pracovat i na kosmických programech celosvětového významu, jako jsou projekty výzkumu Merkuru, Měsíce a nejnověji i Jupiterových měsíců Europa a Ganymed.

Moon

V minulých letech Amálka stála, spolu s týmem Dr. Pavla Trávníčka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, za  prvním kinetickým modelem magnetického pole Merkuru v rámci projektu MESSENGER či za studiem bezesrážkového slunečního plazmatu. S její pomocí se už dříve podařilo vysvětlit i řadu procesů, k nimž dochází v magnetosféře Země, a interpretovat pozorování družice Cluster II (ESA).

Dalším projektem, při němž pomáhá superpočítač Amálka, je americký projekt ARTEMIS. V tomto případě jde o výzkum blízkého okolí Měsíce pomocí dvou družic THEMIS, tedy studium magnetických anomálií na Měsíci, jeho exosféry a způsobu interakce malých magnetosfér na jeho povrchu s kosmickým plazmatem, tzv. slunečním větrem. Podle Dr. Pavla Trávníčka z ÚFA AV ČR mají podobně jako zemská magnetosféra schopnost odstínit tok životu nebezpečného slunečního větru a vymezit tímto způsobem vhodné lokality pro budování základen s lidskou posádkou. Amálka tak pomáhá připravovat návrat lidí na naši přirozenou družici a vybudování stálých lunárních základen.

Při přípravě výzkumu Jupiterových měsíců Europa a Ganymed se Amálka bude podílet na simulacích měřených hodnot, čímž pomůže lépe odhadnout a navrhnout parametry a rozsahy potřebných přístrojů. Tyto dva měsíce jsou ve sluneční soustavě raritou, protože mají atmosféru a může na nich potenciálně existovat život. Avšak to už mluvíme o projektech, které budou realizovány, respektive dokončeny v letech 2015 až 2025.

Aktuální je nyní výzkum Merkuru, okolo kterého loni dvakrát prolétla meziplanetární sonda MESSENGER. Třetí průlet absolvovala sonda MESSENGER letos v září a po zhruba roce a půl (18. března 2011) bude navedena na oběžnou dráhu okolo Merkuru. Oproti předchozí verzi je současná AMÁLKA bohatší o 64 nových čtyřjádrových procesorů Intel Xeon L5520. To představuje navýšení o 256 výpočetních jader na současných 800 jader.

Vesmir

 

Našli jste v článku chybu?